KONEC...- stránky zůstanou jako archív!

V bolesti se dá najít kapka štěstí

Záhadný vrah...

Záhadný vrah - 3

Uhm... další kapitola... vůbec se mi nelíbí... dopisovala jsem to hlavně dneska.... a to jsem nachcípaná... šíleně mě bolí hlava, v krku a smrkám jako šílená... tahle kapitola je o ničem... příští už bude zajímavější... ;)

Varování: Yaoi +18

Bože, ten případ nebere konce. Dnes už je to přesně měsíc, co se objevil neznámý vrah. A pořád nic o něm nevíme. Jen já vím, co ho dokáže vzrušit. Otřesu se. Tohle není normální. Už čtyřikrát mně zneužil. Netroufám si říct, že jsem s ním spal, protože to nebylo moc dobrovolné. Vždy jsem byl omámený uspávací látkou. Sakra. Měl bych se nějak uvolnit. Je večer a já se rozhodl, že si zajdi na masáž. Moje záda už to potřebuji.

Ležím na lehátku. Jsem na břiše. Od zadku dolů mám bílý ručník. Vnímám šikovné prsty zdejšího maséra. Zhluboka si povzdychnu. Je to nádhera.

„Máte velmi zablokovaný krk a v bederní části to máte dost ztuhlé,“promluví. Jen zamručím. Vezme nějakou mast a začne mi jí roztírat. Úplně se uvolním. Je to příjemné. Zavřu oči. Kdybych byl kocour, tak bych určitě předl slastí.

>>><<< 

Právě vycházím ze salonku, ve kterém jsem byl na masáži. Je mi o hodně lépe. Myslím, že tam budu chodit častěji. Zítra je sobota a já mám mít volno, snad mi ho nezruší. Velice by mě to naštvalo, protože mám mít u sebe Yumi. Asi bych vám měl říct, jak jsem k ní přišel. Jednoduše. Moje kamarádka Esuia je lesbička. Hrozně moc si přála mít dítě, ale nechtěla jít na umělé oplodnění (chtěla znát otce) a tak poprosila mě, jestli bych jí neoplodnil. Souhlasil jsem. Znám i její přítelkyni a vím, že se o malou Yumi dokážou postarat. Já jí mám u sebe, když si holky někam vyrazí, nebo když si řeknu. Nevzdal jsem se práva na otcovství. Esuia ani její přítelkyně to tak chtěly. Yumi má právo znát svého otce.

Je sobota a já čekám, až přijede Esuia s Yumi. Brzy slyším zvonek. Dojdu otevřít. Přede dveřmi stojí Esuia. Vedle ní je béžový kočárek a v náručí drží malou Yumi, která v ručičkách drží lahvičku s pitím.

„Ahoj,“pozdravím jí.

„Ahoj… fakt děkuji, že jí pohlídáš. Shaku musí pracovně mimo město a já nechci, aby jela semnou… doopravdy to nevadí?“zeptá se po několikáté.

„Ne, nevadí,“usměji se. Jsem rád, že budu mít malou Yumi na chvilku u sebe, i když mám trochu strach, že se tu ten parchant objeví, i když ty vraždy začínají ustávat.

„Tak dobře. Tady máš její věci,“podá mi dvě velké tašky. Ani jsem si jich nevšiml. Pozvu jí dál. Vezmu kočárek a tašky. Všechny její věci dám do speciálního pokoje.

Esuia se mezitím usadila s Yumi v obýváku.

„A kdy se vrátíte?“zeptám se, když se vrátím.

„zítra k večeru. Večer bych si pro Yumi přijela… ale jestli jí tu chceš mít déle, není problém,“odpoví.

„Víš, rád bych jí tu měl, ale mám na krku těžký případ…“pomalu jí řeknu všechno, co se stalo. I to, jak mě zneužil.

„Kamichi, podle mě by ses toho případu vzdát… zbytečně tě to ohrožuje na životě.“povzdychne si má kamarádka a vezme Yumi už prázdnou lahvičku.

„Já vím, ale kdo řekl, že ten chlap za mnou chodit nebude?“zeptám se jí. O tom, jak mě dokáže vzrušit, radši pomlčím.

„Stejně by sis měl dávat pozor,“řekne. Pak se zadívá na hodinky.

„Už musím běžet,“políbí malou Yumi a podá mi jí. Patřičně se s ní rozloučím a zadívám se na svojí dcerku. Rozhlíží se po obývacím pokoji.

Nechápu, proč jí Esuia nabalila dvě velké tašky, ale asi počítala, že jí tu budu chtít mít déle. Povzdychnu si.  Rád bych jí tu měl, ale nemohu. Bojím se, že by jí ten grázl něco udělal.

>>><<< 

Rozhodl jsem se, že vezmu malou Yumi ven. Nadzvedl jsem jí kočárek tak, aby mohla sedět. Zvědavě se rozhlíží okolo sebe.

Zazvoní mi telefon.

„Ano?“zvednu to.

„Musím uznat. Že máš odvahu,“řekne hlas. Poznám, že je to ten grázl.

„Co po mě chceš?“zavrčím vztekle. Leze mi už na nervy. Volá hlavně v noci.

„Ty to víš,“rozesměje se a zavěsí. Vzteky rozmačkám telefon. Yumi se rozpláče. Asi si myslí, že se zlobím na ní. Neuvěřitelné, tak malé dítě dokáže uhádnout pocity. Zlobím se, ale ne na ní.

„Ššš,“vezmu si jí do náruče a začnu s ní pohupovat. Yumi se uklidní, už jen pobrekává. Rozhodnu se, že jí vezmu domů. Už by měla jít taky spát. Esuia říkala, že bez vody neusne.

Dorazím domů. Uklidím kočárek a vezmu Yumi do koupelny. Sundám jí oblečení. Napustím do vany trochu vlažné vody. Vezmu dětský mýdlo a šampon, co tam pro ni mám připravené. Namydlím jí a pomálu to z ní spláchnu, tak, aby se jí to nedostalo do očí. Když je čistá, vyndám jí, zabalím ho do jemného ručníku a odnesu do pokoje, který jsem nechal předělat speciálně pro ni. Dám jí plenku a obleču do věcí na spaní. Uložím jí. Do kuchyně jí jdu udělat pití.

>>><<< 

Ležím v posteli. Na sobě mám pyžamo. Od tý doby, co si ten parchant troufne vlézt do mého domu, nespím nahý. Je to sice nepohodlný, ale co zmůžu. Nic. Vůbec nevím, jak se sem dostává. Dveře od domu jsou vždy nepoškozené. Okna pozavírané. Snad se někdy dopátrám.

Zavřu oči. Jde na mě únava. Usnu.

Zaslechnu tichý šramot. Otevřu oči. Nade mnou se sklání zahalená postava. Je to tu zase. Z pod polštáře vytáhnu pistoli, a zamířím na něj. Rozesměje se. Natáhnu kohoutek.

„Schovej to, byl bych nerad, kdyby sis ublížil,“řekne posměšně. Zvednu se z postele – pořád na něj mířím.

„Tak ty si chceš hrát, jo?“zasměje se. Chytne mě za ruce. Pravou mi bolestivě zmáčkne a mě pistol vypadne z ruky. Zamračeně se na něj zadívám. Povalí mě na postel. Políbí mě. Je to poprvé, co mě políbil. Sundá mi hořejší díl od pyžama, sice nechápu, jak to dokáže, když se mu bráním. Už dávno mi došlo, že to nebude Japonec. Na to má moc velký penis a velkou sílu. Jen mě štve, že mu nevidím do obličeje.

Vyndá pouta a připoutá mi ruce k pelesti postele.

Sundá mi i kalhoty. Zakloním hlavu. Proč mě ten nahoře tak trestá? Zaváže mi oči. Vyděsím se.

Zaslechnu šustění látky. On si sundává oblečení? Vždycky si sundal jen kalhoty. Ani nevím proč, ale vzruším se.

Ucítím polibek na krku. Zasténám. Už vím, že nemá smysl se bránit, je silnější a vždycky dostane, to co chce.

Polibky postupuje níž. Zastaví se u pravé bradavky, druhou začne mnout rukou. Vzruším se ještě víc. Polibky přejde na druhou bradavku… jednou rukou mi začne mnout penis. Roztřesu se. Není to jen vzrušením. Proč když je semnou, cítím se být milovaný, ochraňovaný a hlavně cítím pocit bezpečí? Tyhle pocity nechápu.

Promne mi varlata. A začne dráždit velice citlivý šourek. Do vyvrcholení, on to zřejmě vycítí, přestane mě dráždit. Útrpně zasténám.

Proč najednou necítím jeho přítomnost? Kam odešel? Zacloumám rukama. K ničemu to nevede, snad jen to, že se mi lehce pouta zařízly do rukou.

Slyším jeho kroky. Postel se prohne. Na rtech ucítím jemný polibek, který mu okamžitě oplatím. Odtáhne se, když nám dojde dech. Do pusy mi něco vloží. Poznám, že je to jahoda namočená v hořké čokoládě. Plně si to vychutnávám. Jahodu převaluji v ústech, než ji rozkoušu a polknu. Darien (tak jsem si ho pojmenoval, abych mu v posteli nemusel říkat „vrahu“ nebo „ty“) mi zatím klouže další jahodou namočené v čokoládě po těle. Cestičku od čokolády slízává. Jeho prst vnikne do mé dírky, zasténám, když se dotkne mé prostaty. Opět se začne mému penisu. Za několik chvilek se udělám. Pod zadek mi dá polštář. Vnikne do mě druhým prstem. Začne mě roztahovat. Za chvilku mám v sobě i třetí prst. Opět jsem nehorázně vzrušený.  Tentokrát to ignoruje. Vytáhne prsty. Penisem se začne otírat o můj vstup. Pronikne. Unikne mi bolestné zasténání. Okamžitě se stáhnu.

„Uvolni se, jinak tě to bude bolet…“zašeptá mi do ucha. Z očí mi tečou slzy. Pořád si na to nemůžu zvyknout, i když už ve mně párkrát mužský penis byl, pořád to bolí.

Začne mě líbat na krku, pak se přesune na mé rty. Pomálu se začnu uvolňovat. Lehce se prohnu proti jeho penisu a zasténám. To je výzva pro Dariena, aby se ve mně začal pohybovat. Z ničeho nic mi odpoutá ruce. Ale šátek na očích mi nechá. Já jsem tak mimo, že nejsem schopen využít situace a ten šátek si sundat a zahlédnout jeho tvář.

Obejmu ho a přitáhnu se k němu blíže. Chytne můj penis a ve stejném rytmu s přírazy mě uspokojuje.  Brzy vyvrcholíme společně. Svalí se vedle mě. Přitulím se ke zdroji tepla. Vím, že u mě bude dokud neusnu. Vždycky to tak je.

>>><<< 

Ráno se probudím v posteli sám. Vedle mě leží rudá růže, jako vždycky, když se semnou vyspí. Zvednu se z postele, jeho sperma mi začne vytékat ze zadku a mě v tu chvíli něco napadne, jak to, že mě to nenapadlo už dřív? Papírovým kapesníkem ze sebe otřu kousek jeho sperma. Zítra to půjde do laboratoře. Usměji se.

Dojdu si do sprchy. Po uvolňující koupeli se jdu povívat na malou. Ta ještě spí. Dojdu si udělat snídani. Esuia Yumi naštěstí přivezla i nějaké přesnídávky. K tomu jí dám i rohlík.

Zaslechnu pláč. Už se vzbudila. Dojdu do jejího pokoje. Nejdřív jí přebalím, obleču do čistého a až pak jí odnesu do kuchyně, kde jí nakrmím. Musím si jí pořádně užít, protože si pro ni večer Esuia přijede. Mrzí mě, že na malou nemám moc času. Políbím jí do černých vlásků a k pusince jí přiložím lžičku s přesnídávkou…

Poslední komentáře
04.09.2010 18:57:03: Luxusní, luxusní a luxusní rychle další!!!
05.08.2010 23:09:09: další pokračování a fofrem
27.07.2010 21:39:29: Wau. Už aby bylo pokračování.
18.03.2010 18:54:05: Nádherná kapitola :) Těším se napokračování :)
 
Děkuji za vaší návštěvu