KONEC...- stránky zůstanou jako archív!

V bolesti se dá najít kapka štěstí

Jednou se tě zbavím.... Fujiwara!

Jednou se tě zbavím.... Fujiwara - 1

Ok... je tu kapitolka... je úplně jiná, než ta předtím, jo? chtěla jsem vám jí sem dám už večer, ale byla jsem vytočená (to jsem pořád) a zabraná do hovoru s kámoškou...
Důvod mé naštvanosti: MOJE MÁMA MĚ NECHCE NIKAM POUŠTĚT A MĚ UŽ SERE SI HRÁT NA POSLUŠNOU DCERUŠKU!!!!!!!!!!!!!!! Omlouvám se za svůj výlev, ae potřebuju to někam vypustit... dneska se má v Plzni konat zombie Walk a já jsem chtěla se Sharutokou tam jít, jenže máti mě neche pustit... brrr... kopnout jí je málo...

„Ahoj Yuki, tak co prázdniny?“usměje černovlasý chlapec na svého drobného kamaráda.

„Jo šlo to. Jen rodiče se asi stokrát pohádali, to víš, táta je kouzelník, máma mudla. Prý mu vadí mudlové, tak proč si jí bral? Jako fakt to nechápu,“vrčí Yuki.

„To musíte mít doma „veselo“ co?“zeptá se chlapec.

„To mi povídej. Mamka tátu včera přetáhla pánvičkou po hlavě.“rozesměje se, když si vzpomene na ten výraz.

„A hodila po něm posranou plenu od sestry, mimochodem, trefila se do obličeje,“zasměje se Japonec. Jeho kamarád chytne výbuch smíchu. Nastoupí do červeného expres vlaku a jdou si najít nějaké kupé. Za pár minut to jede a oni se vybavovali před vlakem a nešli si hledat kupé, vždyť už žádné nebude prázdné. Nakonec si jedno našli, na konci vlaku. Chudák Yuki musel své kufry táhnout. Jeho matka mu nabalila věcí. Vždycky nadával, ale co zmohl proti milující a starostlivé mamince? Nic.

„Uf. Konečně. To je hrozná štreka.“svalí se unaveně na sedadlo a natáhne se. Jeho kamarád, který se jmenuje Jack, je natáhne naproti němu a zasměje se.

„Uf… mám hlad, kde je ta babka, co tu chodí už od samotných zakladatelů?“zeptá se Jack a vykoukne z kupé.

„Nejspíš jel i Brumbál a zatáhl si jí do nějakého kupé,“zamumlá ospale Yuki a ani si neuvědomil, co řekl.

„Kdyby ses poslouchal, tak by ti došlo, co z tebe vyšlo za blbost,“

„Hm“

>>>><<< 

„No konečně, už je tu,“zahuhlá nedočkavě Jack a vyřítí se z kupé. Vykoupí jí všechny zásoby a zase zapadne do kupé. Něco hodí po Yukim, ten nic neřekne a sní to.

„Ahoj kluci,“přijde k nim do kupé jejich kamarádka Samantha.

„Ahoj,“oba jí pozdraví s plnou pusou. Jack si sedne, tím udělal Sam místo, aby si mohla sednout, je do ní od druhého ročníku tajně zamilovaný.

„Tak co, jak jste si užili prázdniny?“zeptá se Sam. Jack kývne, jakože dobře a Yuki neodpoví, protože usnul, ono táhnout pět kufrů s váhou padesáti kil přes celý vlak není žádná sranda.

>>>><<< 

„Yuki vstávej. Za pět minut jsme v Prasinkách,“ zatřepe s ním Jack. Japonec něco zamumlá, ale vzbudí se. Zvedne se a z jednoho kufru vytáhne hábit. Rychle ho na sebe navleče.

Vlak zastaví a všichni studenti se začnou hrnout ven. Jdou ke kočárům – kromě prváků, ty jdou ke školnímu šafářovi, který je dopraví loďkami přes jezero.

>>>><<< 

Ve Velké síni se konala zařazování prváků do kolejí. Tento rok jich přibylo hodně.

„Sakra, já už mám hlad, nechtějí už to ukončit?“začne potichu nadávat Jack.

„Vždyť jsi jim ve vlaku vyžral všechny zásoby, tak co blbneš?“zeptá se ho Yuki.

„No, nějak mě to nezasytilo,“odpoví chlapec. Yuki jen zakroutí hlavou a rozhlíží se po Velké síni. Má pocit, že se tento rok něco stane, něco, co mu pořádně zamotá osud.

„Dobrý večer, studenti,“vstane ředitel. „Rád bych vás přivítal v tomto školním roce. Tento rok se bude konat vánoční ples.“řekl. Studenti nasadili útrpný pohled. Ples se konal každý dva roky.

„Žádám o trochu více nadšení. Za dva týdny se bude losovat, kdo s kým půjde, je to novinka, to aby se zlepšily vztahy mezi kolejemi.“studenti začnou nadávat – hlavně ti zmijozelští. Co když budou muset být s někým z Nebelvíru? Ono pro mě bylo utrpením být s kýmkoliv a z jakékoliv koleje.

>>><<< 

„Zajímalo by mě, kdo tuhle blbost vymyslel,“začne nadávat Jack. Ze začátku si myslel, že pozve Sam, ale asi ne. Bohužel. Zadívá se na svojí kamarádku. Neměla moc vysokou postavu, nebyla hubená, ale ani tlustá, prostě tak akorát. Světle hnědé vlasy jí spadaly k ramenům. Měla krásné hnědé oči. Nejvíc ho ale dostávala její povaha. Praštěná, přátelská…

„Halo, Romeo, prober se,“šťouchne do něj Yuki a rozesměje se, když Jack nabourá do brnění.

„Proč si mě nevaroval?“

„Varoval, ale tys nevnímal,“zašklebí se a jde před ním. Dojdou před obraz Buclaté dámy.

„Heslo?“vyzpívá.

„slza jednorožce,“řekne Yuki. Sam je prefektka a heslo mu řekla, než odešli ze síně.

>>>><<<< 

„Při tom losování mi může vyjít i kluk?“začne v ložnici vyvádět Yuki.

„Co ti to vadí, jsi na kluky, ne?“řekne Jack, on a Sam věděli Yukiho tajemství.

„To jo, ale nerad bych skončil třeba s Malfoyem, nebo…“oklepe se. „S Raddlem,“Jack se rozesměje.

„Buď v klidu… třeba kluka nevyfasuješ, možná to bude holka, nějaká prsatá kočka (Tak tahle poznámka patří mému bráchovi xD jsem mu jí sebrala xD)“

„A dej pokoj,“hodí po Jackovi polštář a jde do koupelny, kde se umyje…

>>>><<<< 

Ráno ho probudí Jack s tím, že nestihnou snídani.

„Jak se do tebe všechno může vejít,“zatřepe chlapec hlavou, když si Jack dává asi sedmou snídani.

„Mám bezedný žaludek… ale ty bys měl něco sníst,“

„Nemám takovou spotřebu jako ty, a pohni, nebo přijdeme pozdě na lektvary a ty víš, že nás Křiklan nemá moc v lásce,“řekne Yuki. Jack něco zamumlá a zvedne se. Rychle běží do sklepení, hodina jim začíná za pár minut. Naštěstí to stihli.

V učebně si sedli úplně do zadu, aby na Křiklan neviděl.

„No jasně, zase to prase přibralo, ani ty knoflíky mu na té košili nedrží. Budeme si tu muset krýt hlavy, hrozí nebezpečí, že nějakej knoflík vyletí,“zašeptá Jack potichu, ale tak, aby jej Yuki slyšel, ten se potichu rozesměje.

„Dnes budeme dělat uspávací lektvar, je velice lehký, jistě všichni víte, k čemu slouží,“řekne Křiklan, mávne hůlkou a na tabuli se objeví postup.

Všichni studenti se dají do práce. Yukimu nikdy lektvary nešly, tak tam vždycky naházel všechno, co mu přišlo pod ruku, několikrát mu to prošlo, ale někdy to dopadlo katastrofálně. Jako dnes. Yuki zrovna do kotlíku hodil rozdrcenou přísavku a hned na to ropuší oči. V kotlíku to začalo pobublávat, lektvar místo žluté barvy dostane krvavě rudou a začne to šíleně páchnout.

Křiklan, který zrovna obcházek třídu, k nim přidupe k Yukimu. Chvíli kouká na tu polízanici, než se vzpamatuje. Nechá zmizet lektvar, než to vybouchne a naštvaně se podívá na Yukiho, ale hned ho to přejde, protože než k nim přidupal, pár kapek na našeho hrdinu vytrysklo a jemu se na kůži začaly objevovat pupínky a pokožka začala nezdravě blednout. Yuki omdlel bolestí.

Poslední komentáře
02.12.2009 16:30:33: hmmm. to vypadá hodnš zajímavě. sem zvědavá na ten školní ples.tak šup sem s další kapitolou...
05.11.2009 20:35:40: super Ayu moc se ti to povedlo a netrpělivě čekám pokráčkosmiley${1}
31.10.2009 12:47:53: Jej chudák to by mě zajímalo , jak to bude pokračovat:-FDChce to pokjráíčko sa honem rychle...tenhle...
 
Děkuji za vaší návštěvu