KONEC...- stránky zůstanou jako archív!

V bolesti se dá najít kapka štěstí

Jednorázovky

Mise... FMA

Povídka, se kterou jsem soutěžila u Starvi-chan :)
Poznámka autora :

Tato povídka - jestli se tomu dá takto řikat, by měla být něco od ''popletené pohádky'' k ''jede se na výlet'' není to sice tak do čista, ale mě nic lepšího nenapadlo. Vím že Roye jmenovali generálem (nebo si to aspoň myslim), prosím, ignorujte fakt, že Ed je v Londýně (tak tady jsem to pomátla, byl v Německu, ale nevšímejte si toho), berme to tak že se vůbec za bránu nedostal. když toto ''dílo'' píšu asi už dva týdny, né-li víc, tak se mi to zdá příšerné a na úrovni pětiletýho dítěte. Konec jsem opravovala asi 10x a stejně sním nejsem spokojená. Mam povot že jsem změnila i charakteristiku postav a to o víc než by se dalo přijmout. Je to taky moc urychlené a moc mi to připomíná styl Mary-Sue. Už Vás nebudu otravovat, jen ještě malou drobnost, ještě něž začnete číst, přineste si kyblíček a taky nějaké ubrousky, kdyby Vás popadl záchvat zvracení....


-----
FullMetal Alchemist
 
 
          Zase mu zadal nesmyslný úkol. Když odcházel z jeho kanceláře, nadával jak dlaždič. Nesnášel ho, ale co mohl dělat? Nic! Zhluboka si povzdechl, cestou potkal Alexe který se mu pokoušel ještě před hodin nějaké zvyky jeho rodu, Jen co o tom Alex začal mluvit Ed začal rychle utíkat. Na centrále ještě potkal nějaké poručíky apd.
 
o°o°o°o°o°o°o
 
Došel na nádraží kde už na něj čekal jeho doprovod, byl to vysoký muž, měl hnědé vlasy trošku delší, snědá pokožka, celkem vypracovaná postava. A hlavně ty jeho oči ho uváděli do rozpaků, světlé modré a okolo duhovek byla tmavě modrá- vypadalo to přirozeně a přitom zajímavě, až nezvyklé. ,,Ty budeš Edward že? Já jsem Kai Darnes''představil se muž a podal chlapci ruku. ,,Těší mě, mé jméno nejpíš znáte, tak se Vám ani nemusim představovat,''oddrmolil a za sebou táhl těžký kufr, nechápal proč mu toho tolik ten mizera naložil. Pitomé knihy, blbej Mustang, mumlal pro sebe když nastupoval do vlaku a Kai za ním. Když muž viděl jak chlapec za zebou táhne velký kufr, trochu se zděsil- jak mohlo tohle mrně táhnout tak velký kufr (kdyby ho slyšel xD) ? ,,Nechceš stim pomoct, prcku?'' Tou ptázkou se přestřlil, Ed zrudl vzteky, prudce se otočil a měl co dělat aby na Kaie neskočil. Naštvaně něco zamumlal a svůj kufr táhl dál do jejich obědnanýho kupé.
 
Kupé bylo v polovině vlaku a chlapec se několikrát stim kufrem přizabil. Kai se na něj šklebil a už mu několikrát chtěl ten náklad vzít, ale ta zakrslá hlava dubová to odmítala.
 
Ed se unaveně svalil na sedadlo a kufr hodil vedle sebe. Kai ho pobaveně pozoroval. Vzal jeho kufr a dal ho nahoru do těch sítí (teď si nemůžu vzpomenout jak se to jmenuje). Ed se na něj ani nepodíval, jen se natáhl na celou sedačku a za několik minut usnul. Kai jej několik minut pozoroval naž se taky natáhl na svojí sedačku a usnul taky.
 
o°o°o°o°o°o°o
 
 
Šli vedle sebe a nemluvili, jen se rozhlíželi po městě, hledají nějaký hotel ve kterym by se mohli ubytovat. O půl hodiny narazili na menší, ale útulný hotýlek. Chtěli se obědnat každej svůj pokoj, ale měli volný jen jeden, Ed chtěl jít hledat jinej, ale než stačil něco říct tak ho Kai chytil za zdravou paži a šel s nim do jejich pokoje- který Kai zaplatil.
 
Když dorazili do pokoje, tak si Ed myslel že skolabuje. Byla tam velká manželská postel v krémové barvě, dvě celkem velké skříně, stůl + křesla a nakonec balkonové dveře. Pokoj byl vyladěn do krémových barev. Zatímco měl chlapec vyděšený výraz, tak muž měl spíše potěšený výraz.
 
Ed hodil svůj kufr do rohu , sedl si do křesla a odmítal se zvednout, ale když slyšel to že Kai se jde najíst. Jídlo? Okamžitě vylítl z křesla a už byl dveří.
 
Došli do jídelny kde si obědali nějaké to jídlo. Kai měl pocit že když je Ed tak maličký tak toho moc nesní- mýlil se. Chlapcův žalůdek byl bezednou jámou. Hladouvě hlhtal nudle které mu přinesla sympatická blonďatá číšnice. Když si chtěl asi po desáté přidat tak ho Kai zadržel stím že mu bude špatně. ,,No a? Tak mi bude špatně, aspoň že nebudu hladový.''Stim ho odbil, ale už si nepřidal, Kai ho totiž hrubě odtáhl od stolu- před tim ještě zaplatil.
 
o°o°o°o°o°o°o
 
Chlapec naštvaně klesl do postele. ,,Tak se tolik nevztekej, málem si jim to tam vyjedl, prcku,'' chlapec začal vztaky rudnout. ,,Nikdy mi už neřikej PRCKU, jinak tě zaškrtim.''Zaječel Ed a zvedl se z postele. ,,Malej vzteklej?'' ,,COŽE?'' Chlapec se rozešel ke Kaiovi. Chtěl mu jednu vrazit, ale jeho ruka byla zachycena a za ní byl přetažen do Kaiovo náruče. Překvapeně zamrkal a ihned se vytrhl. ,,Co si mysliš že děláš?''Zanadával a chtěl odejít, jenže jej Kai chytil a surově hodil na postel. ,,Co....?''Zasténal přidušeně a vyděšeně se stáhl do kouta, co je vlastně Kai zač?
 
,,Jak tak koukam tak už seš vyděšenej dost, myslim že už bych tě děsit neměl'' Před Edem se Kai začal měnit na... vytřeštil oči. Kdyby neviděl Envyho umírat, řekl by že je to on, jenže Envy je mrtvý a před nim stojí generál Mustang. ,,Co?Jak? Vždyť...tohle....tohle... nejde,''šeptal vyděšeně. ,,Ale ano, jde, jen to patří k vyvinuté alchymii, ty jí zkoušet nebudeš.''
 
,,A to jako proč?''Zaječel na Mustanga. ,,Protože!''Setřel ho a zvedl se z postele. ,,Jo, zítra se vracíme na centrálu!''Prohlásil jen tak mimochodem. Ed se na něj nevěřícně díval. ,,Tak co jste měl za plán?''Zašeptal a zvedal se taky z postele. ,,Chceš to vážně vědět?'' Ed nechápal co tím Mustang myslí. ,,Nevim,''zamumlal a sedl si do krémového křesla. Proč je tu snim Mustang? Vždyť to on mu zadal ten úkol, ikdyž když to uváží, tak ten úkol byl naprosto nesmyslný.
 
 Z úvah do vytrhl cizí dotek na svých rtů, překvapeně sebou škubl. Cizí rty na jeho rtech ho přímo znervozňovali a přitom i vzrušovali.
 
Odtrhl se a zvedl se, to nemohla být pravda, ne to prostě nešlo. Znova ucítil na svých rtech ty cizí, ale tentokrát se neodtrhl, nemohl, Roy ho nepustil. Zazmítal se, sice nevěděl proč, líbilo se mu to. Roy jej začal líbat, Pootevřel rty a vpustil jeho jazyk dovnitř. Paže obtočil okolo Royovo krku a nechával se opečovávat. Muž ho vzal do náruče a odnesl do postele. Sundal mu červený kabát, posléze černé tílko, černé kalhoty a pak i spodní prádlo. Vnímal jak chlapec sténá a vrtí se. Usmál se, polibky se přesunul na krk, hruď, bříško, k přirození- zarazil se. Podíval se Edovi do tváře, měl zavřené oči a tvář staženou rozkoší.
 
Posunul se nahoru a políbil Eda na rty, polibek byl obětován. Chlapec přímo toužil po mužových dotecích. Hlasitě zavrněl když se jeho nadřízený dotkl jeho přirození, byla to naprostá slast. Po jeho těle se rozlévalo příjemné teplo, vnímal jen doteky kterými jej Mustang obdarovával.
 
Hlasitě vykřikl, udělal se Royovy přímo do úst. Včerpaně zavřel oči a za několik minut usnul. Roy jej ještě chvilku pozoroval- s úsměvem.
 
o°o°o°o°o°o°o
 
,,Ede, vstávej, jedeme na centrálu.''Zašeptal mu do ucha a jemně jej na něj políbil. ,,Hm, ještě né, já chci spát,''zamlulal chlapec a zavrtal se do hřejivé náruče. ,,vstávej prcku.'' ,,NE!'' ,,Tak když to nejde po dobrym, tak to půjde po zlym.'' Ed náhle vykřikl, cítil jak na něj dopadají kapky ledové vody. ,,Héj, co děláš?''Vykřik překvapeně a vyšvihl se do sedu. ,,Budim tě, tak dělej, prcku''Zašeptal Edovy do ouška a tak tak se vyhnul pohlavku který mu měl patřit.
 
Mladík vylezl z postele a šel do koupelny, kterou měli v pokoji. Pustil na sebe horkou vodu a nechal na své tělo dopadat horké kapky vody. Na svých bocích něčí paže a na krku žhavý polibek. Hlasitě zasténal a otočil se. Usmál se na svého milence a opřel si hlavu o jeho rameno. Takhle se cítil v bezpečí. Nechal Roye aby jej namydlil. Něžné ruce hladily chlapcovo tělo, Ucítil zase horké kapky a otevřel své hnědá očka. Krásně se na Roye usmál a vylezl ze sprchy. Z kufru- který byl pořád v rohu pokoji- vyndal čisté oblečení, bylo skoro stejné jeko které měl předešlý den.
 
Oblkékl se a za chvilku z koupelny vyšel Roy, v podobě v jaké sem dorazili. Překvapeně zamrkal, myslel si že se sním vrátí jako Roy Mustang. ,,Nikdo neví že jsem to já, bude lepší když se vrátim na nádraží v této podobě a ty půjdeš na centrálu sám a já tam už budu čekat.''Ukončil svůj monolog Roy. ,,Nechápu.'' ,,No prostě, dojedem na nádraží a já tě tam opustim, ty půjdeš na centrálu a já tam už budu čekat, mam totiž u nádraží zaparkované auto.''Usmál se. ,,Aha,''Ed zřejmě pochopil, protože se už neptal. Ed ještě do kufru nandal oblečení které měl minulý den.
 
Cesta na nádraží probíhala v pohodě, až na to že se už Roy nemohl dívat jak za sebou chlapec táhne giga kufr, nekompromisně mu ho sebral. ,,Stejně si mi ty knihy nabalil ty,''řekne mimochodem Ed. ,,Hm, mělo to vypadat že doopravdy jedeš na misi,''prohlí Roy a jde dál.
 
Ve vlku si sednou, kufr daj nahoru de těch sítí. Jenže teď si nesedli na proti sobě, ale Edward si sedl na Roye. Muž mu rozpustil vlasy a teď vypadal jako krásná dívka. Cesta jim ubíhala rychle, Ed se ani nenadál a už stál sám na nádraží.
 
o°o°o°o°o°o°o
 
Stál před branou která vedla do centrály, chvilku váhal něž jí otevřel. Pomalu si to mířil do kanceláře svého milence. Otevřel dveře a vešel, v kanceláři byl jen Roy. ,,No konečně, už jsem si myslel že nepřídeš,''prohodil generál a pohodlněji se uvelebil ve svém křesle. ,,Ale nepovídej.''Stim Ed přešel až k Roykovi, sedl si mu na klín a hladově jej políbil na rty. Oba dva cítili jak je láska a touha spaluje. Roy shodil všechny papíry, knihy a přístroje (telefon) co měl na stole a položil na něj Eda. Začal zněj sundavat oblečení. Po několika minutách se místností ozývaly slastné vzdechy a výkřiky dvou mužů- zamilovaných až po uši.
Žádné komentáře
 
Děkuji za vaší návštěvu